8. Usmíření

 Ahojky, opravdu se omlouváme za hodně velké zpoždění. Přidáváme novou kapču Silného srdce a doufám, že se vám bude líbit. :*

Zaira rychle položila Richarda do postýlky. Vyrazila za Daichim, ale věděla, že ho nedostihne. Taky věděla, kam jde. Poslední dobou byl na hřbitově víc než doma. Vrátila se zpátky k Richardovi. Vzala ho do náruče a dítě se na ni usmálo. Potom začalo pomalu zavírat oči. Když usnulo, Zaira ho uložila. Najednou uslyšela prásknutí dveří.  Povytáhla obočí. Vrátil se brzy.

,,Daichi?" řekla Zaira a šla ho přivítat.

,,Ahoooj," protáhnul Daichi.

,,Daichi!" řekla zaira a vyčítavým pohledem si ho změřila. ,,Ty jsi opilý!" řekla nahlas to, co bylo viditelné.

,,Jen trošilinku," zabručel Daichi. Pomalu se k Zaiře přibližoval. Couvla, ale dál se nedostala, protože tam byla zeď. Zůstala tedy stát a nervózně pozorovala přibližujícího se Daichiho. Když k ní byl na krok blízko, dal jí ruce kolem pasu. Přitáhl si ji k sobě. Začal ji líbat. Zaira překvapením ztuhla.

,,Daichi?" zamumlala do polibku. Nereagoval, jen ji k sobě pevněji přitiskl. Zaira mu dala ruce kolem krku. Jednou rukou mu zajela do vlasů. Daichi vzrušeně vzdychl. Zaira se uvolnila a racionální myšlení odložila na později.

X   X   X

Zaira se probudila vedle ještě spícího Daichiho. Richard opět křičel. Posadila se a zajela si rukama do vlasů. Co to udělala? Jak mohla být takhle naivní? Daichi se vedle ní zavrtěl a povzdechl si. 

,,Daichi...já.." nevěděla co říct. 

,,Co?" řekl Daichi ještě trochu ospale. Zaira nevědoucně pokrčila rameny. V pokoji bylo tíživé ticho, z dětského pokoje byl slyšet pláč. Zaira už to nemohla vydržet a tak se rychle oblékla a utekla. 

Daichi to Richardem nezvládal. Nebo spíš to nezvládal sám se sebou. Kamkoli se podíval viděl Susan, a když výjmečně ne, viděl Zairu. Byl z toho zoufalý. Po týdnu byl už tak nešťastný, že šel do Zaiřina domu. 

,,Zairo!" zabušil na dveře. slyšel kroky ke dveřím. Nikdo ale neotevřel a tak znovu zabušil. 

,,Zai, prosím, Richard tě potřebuje!" 

Opět nic.

,,Prosím, Zai...Richard..já..já nevím, co s ním mám dělat, je asi nemocný, nebo co," řekl Daichi a v hlase mu zněla starost. V tu chvíli se ozval hlasitý dětský pláč. 

 Dveře se zprudka otevřely. Daichi, který se o ně opíral, propadl dovnitř.

,,Tys ho vzal s sebou?" zeptala se Zaira nechápavě. Přešla k Richardovi a vzala ho do náruče. Katsuragi se mezitím vyškrábal na nohy. Nevěděl, co říct.

,,Zairo, vrať se k nám, potřebujeme tě," vypadlo z něj nakonec.

Zaira zavrtěla hlavou. 

,,Ne, to nejde Daichi, mám pocit, jako bych Susan podvedla." Daichi si povzdechl.

,,To není zrada, Zai," řekl přesvědčivě, ,,Zrada by to byla, kdyby ještě byla naživu." Zaira pomalu přemýšlela. Poté přikývla.

,,Dobře, Daichi, ale co tomu řeknou sousedi?"

,,Na tom nezáleží," řekl Daichi a pohladil ji po tváři, teď záleží jen na nás." Zaira uložila Richarda do obýváku. Daichi k ní zezadu přišel a jemně ji políbil na krk. Zaira se na něj otočila.

,,Daichi...ne.." odstrčila ho.

,,Proč?" zeptal se Daichi, aniž by se odradil.

,,Daichi, to opravdu nejde."

,,Proč?" zeptal se znovu a poťouchle se usmál. Zaira se usmála a dala mu ruce kolem krku. Daichi se zatvářil na výsost spokojeně. 

,,Miluju tě," řekl tiše. Zaira přikývla a políbila ho. Daichi ji pohladil po zádech a vsunul ji ruku pod tričko. Jeho prsty lehce přejely po její páteři a zašátraly po zapínání její podprsenky. Zaira vzrušeně vzdychla. Začala mu rozepínat košili. Když se konečně probojovala přes všechny knoflíčky a odhalila tak jeho mužnou hruď, pocítila vítězný pocit. Se zájmem si prohlížela jeho zjizvenou hruď. Pohlédla na něj s otazníky v očích. 

,,Jsem bodyguard, riziko povolání..." řekl klidně Daichi. Zaira mu jizvách jemně bloudila prstem. Pod dlaní cítila jeho zrychlený tep. Rukou mu zajela do vlasů. daichi se jí vášnivě vrhl na krk. Zuby jí něžně stiskl její zběsile pulsující tepnu. Zaira zavzdychala. Poté jí jazykem zajel na její citlivý bod - ucho. Zaira naklonila hlavu ke straně, aby umožnila lepší přístup. Daichi se rychle odtáhl a vtáhl Zairu do ložnice. Než se stihla vzpamatovat, stáhnul jí tričko. Nyní už na sobě měla jen rozepnutou podprsenku. Něžně jí podprsenku sundal. Osmělila se a stáhla mu košili. Jeho pohled spočinul na jejím obnaženém těle. Zaira se začervenala a Daichi se usmál. 

,,Jsi tak krásná, když se červenáš," řekl a políbil ji. Tentokrát vášnivě. Daichi ji zvedl a položil na postel. Na stehně cítila jeho vzrušení.

X   X   X

Daichiho probudilo šimrání sluneční paprsků na tváři. Pohlédl na ještě spící Zairu. Usmál se, vypadala tak nevinně. Ale to, co předváděla zas tak nevinné nebylo. I pouhá vzpomínka ho stále vzrušovala. Byl tak rád, že se usmířili. Jemně ji políbil na rameno. Zaira otevřela oči, usmála se a políbila ho. 

,,Dobré ráno," řekl Daichi a objal ji. Zaira se k němu přitiskla a znovu oči zavřela. Vstávat se jí ještě nechtělo.