Tesinabaan | 3.Překvapení

 Zaira se tentokrát probudila na pohovce. Katsuragi asi spal u sebe v posteli, nedivila se mu. Zabírá mu byt, spí v jeho posteli, jí jeho jídlo. Pocítila výčitky svědomí. Vstala a šla do kuchyně udělat snídani. Vynadala vejce, slaninu, chléb, párky, pomerančový džus. Začala dělat anglickou snídani. Vyndala talíř a dala vařit vodu na čaj. Když už se vařila, Zaira neznala tuto novodobou technologii a konvici na sebe vylila. Byla to hrozná bolest, ale Zaira to přetrpěla a nekřičela, aby nevzbudila Katsuragiho. Vydávala ze sebe hrozné skřeky.

,,Míph..míph.." skučela Zaira. Najednou se začala pálit slanina, kterou před tím dala na pánev. Zaira se prudce otočila a ramenem shodila květináč, který se okamžitě rozbil o zem. Zaira uklouzla po vodě a narazila do lednice a vypadla na ni hořčice. Pomalu ji stékala po vlasech a Zaira se vyčerpaně položila na záda.

Ve dveřích se objevil Katsuragi. Na tváři se mu objevil nejdříve vyděšený a potom pobavený výraz. Scéna se Zairou, ležící uprostřed kuchyně s kelímkem hořčice na hlavě, byla velmi vtipná.

,,Proboha.." řekl a šel uklidit tu spoušť. Potom se vrátil k Zaiře. Kelímek od hořčice vyhodil. Zaira pomalu otevřela oči. 

,,Co jste to tady dělala? Skoro jste mi zničila kuchyni.." řekl s těžce skrývatelným úsměvem. 

,,Chtěla jsem vám jen udělat snídani.." řekla nevinně.

,,Musíme vám umýt tu hořčici z hlavy." ukázal směrem do chodby.

,,Támhle je koupelna" Zaira přikývla, s jeho pomocí se zvedla a došla do koupelny. Tam se umyla. Zjistila, že nemá ručník. 

,,Ehm..pane Katsuragi..nemám tady ručník..,"volala Zaira přes dveře.

,,Počkejte, podám svůj.." řekl Katsuragi. Za chvíli se otevřely dveře, v nich se objevila ruka s ručníkem a ten spadl na zem. zaira si instinktivně přitiskla ruce na hruď. 

,,D-díky..!"vykoktala ze sebe Zaira a zvedla ručník, aby si utřela obličej. Ucítila zvláštní a povědomou vůni. Skoro se jí až zatmělo před očima. Byla to tak krásná, neodolatelná vůně, ze které se jí až podlamovala kolena. 

V tom uslyšela ženský hlas. Kdo to může být?

Zaira na sebe rychle hodila oblečení a vyšla z koupelny. V chodbě uviděla cizí blonďatou ženu v Katsuragiho náruči. Pocítila žárlivost. 

,,Myslel jsem, že přijedeš až za týden!" řekl Katsuragi.

,,Měla jsem, ale náš se změnil." usmála se žena a ktsuragi ji políbil. Poté si všiml Zairy a polibek přerušil.

,,Susan, musím ti někoho představit." řekl a chytil ženu kolem pasu a šel směrem k Zaiře.

,,Kdo to je, Daichi?" zeptala se žena s otázkou v očích. 

,,Jsem Zaira  Carterová.." řekla Zaira a potřásla ženě rukou. Potom ji řekla svůj příběh.

,,Samozřejmě, že u nás můžete zůstat, dokud si něco nenajdete." řekla žena s příjemným úsměvem.

,,Jinak jsem Susan Evansová" představila se žena.

X

Příštího dne vzala Susan Zairu na nákupy a do kavárny. 

,,Povězte mi něco o své rodině" prolomila Susan ticho. Zaira se zachmuřila.

,,Víte, tady není moc o čem vyprávět." Susan zvedla obočí a Zaira pocjopila, že má, co vysvětlovat.

,,Ještě než jsem se narodila, otec matku opustil, matka na mojí výchovu neměla peníze, a tak jsem zůstala s babičkou."

Zaira sklopila hlavu.

,,Promiňte, jsem hloupá..neměla jsem se na to ptát." omlouvala se Susan. Zaira zavrtěla hlavou.

,,Neomlouvejte se, vy za to rozhodně nemůžete, za to nemůže nikdo." řekla Zaira a těžce vzdychla.

,,Ale spíš mi řekněte, jak jste se s panem Katsuragim seznámili?" 

Susan se nad tou vzpomínkou usmála. 

,,S Daichim jsem se potkala na ulici. Vrazili jsme do sebetak, že já jsem skončila a on za mnou každý den chodil, nosil mi květiny, a tak. Povídali jsme si, a tak jsme se poznali." Zaira chápavě přikývla.

X  ( o měsíc později)

,,Zai, jedem s Daichim na týden na hory, pohlídala bys nám byt?" volala Susan Zaiře.

,,Jasně, Susan to je přece samozřejmost, užijte si to tam" řekla Zaira. Na druhém konci se Susan začervenala, protože ji Daichi zezadu objal. Položil si hlavu na její rameno. Usmál se.

,,To si piš , že si to užijem" řekl Zaiře do telefonu. Ta se zasmála.

,,Zai, musím končit, měj se a počítáme s tebou na byt"